Jak to začalo a kdo jsem
Jsem
normální chlap s foťákem, kterej má rád lidi, humor a věci bez přetvářky. Nefotím proto, že „se to má“, ale proto, že mě fakt baví být u toho, když se něco děje.
Nejsem typ fotografa, co vás bude dirigovat jak na spartakiádě. Spíš vás nechám bejt, občas něco navrhnu a zbytek nechám plynout. Když se u focení zasmějeme, je to ideální stav — tehdy vznikají nejlepší fotky.
Focení beru vážně, ale sebe ne. A to je podle mě důležitá kombinace.
Pokud hledáš někoho v klidu, kdo to nepřehání ani s egem, možná jsem pro tebe ta správná volba
Nejsem rodilej fotograf. Nikdy jsem neměl sen stát se fotografem a rozhodně jsem jako dítě neběhal s foťákem kolem krku.
Upřímně — kdyby mi někdo tehdy řekl, že budu jednou fotit lidi, asi bych se mu vysmál.
Začalo to úplně blbě. Jel jsem se svou nádhernou mladou přítelkyní (dneska už manželkou) do Itálie a chtěl jsem hezky vypadající fotky. Ne ty rozmazaný z mobilu, co si prohlížíš jednou a pak se stydíš. Tak jsem si koupil foťák. Logika jednoduchá: lepší foťák = lepší fotky. Ha ha.
Jenže někde mezi první dovolenou, kávou na pumpě a zjištěním, že manuál má víc stran než román Hledání ztraceného času, mě to chytlo. Najednou mě bavilo zkoušet, vše jsem kazil, musel mazat a dělat to znovu a znovu. A hlavně zjišťovat, že fotky nejsou jen o tom, jak vypadají, ale že fakt umí něco připomenout.
Fotografii jsem se neučil ve škole. Učil jsem se stylem pokus–omyl. Většinou omyl. Ale fungovalo to. A postupem času mi došlo, že mě víc než hra s technikou baví lidi a všechno kolem nich.
Dneska fotím proto, že mě to pořád baví. A protože věřím, že dobrá fotka nemusí bejt dokonalá — stačí, když je pravdivá.
Jestli hledáš fotografa, co si na nic nehraje a ví, kde je tlačítko „smazat“, tak si asi budeme rozumět. 😄
Fotím od roku 2018. Ne proto, že bych musel, ale proto, že mě to fakt baví. Nejvíc se motám kolem portrétů — lidí, výrazů a momentů, kdy se přestane hrát na dokonalost.
Minulej rok jsem si poprvý střihnul i setkání fotografů a modelek z Ústeckého kraje. Bez uzavřený party — mohl přijít kdokoli.
Jo, klidně i ty 🙂
Jak to vypadalo? Mrkni na můj Instagram @sm_michal.
Když zrovna nefotím, pravděpodobně sedím u PC a hraju hry. Protože relax je důležitej a nebudem si lhát — někdy je hlava offline potřeba víc než další preset.
Fotím lidi, a snažím se, aby to celý nebyla křeč, ale fajn zážitek.
